Nacházíte se zde: Články Tabebuia sp. (Lapacho)
Tabebuia sp. (Lapacho)
Jde o strom rozšířený v různých oblastech. Používá se několik druhů – T. impetiginosa, T. serratifolia, T. avellanedae. Používá se především kůra.
Kůra obsahuje především fenolické, iridoidní, fenylethanoidní, lignanové a isokumarínové glykosidy, naftochinony (lapachol a jeho cyklický produkt beta-lapachon) a cyklopentenové dialdehydy.1,2,3,4,5,6
Terapeutické použití je velmi široké. Byla provedena řada studií zkoumajících účinky extraktů nebo izolovaných látek na růst a metabolismus některých nádorových buněk. Studie z roku 2002 zkoumala vliv beta lapachonu na buňky lidského mnohonásobného myelomu. Beta lapachon vykázal signifikantní cytotoxický účinek na buňky mnohonásobného myelomu, periferní mononukleáry a stromální buňky kostní dřeně byly relativně resistentní. Měření ukázala, že interleukin 6 nechránil buňky mnohonásobného myelomu před beta lapachonem indukovanou apoptózou. Beta lapachon dále redukoval proliferaci buněk mnohonásobného myelomu.7
Další studie z roku 2005 ukázala, že nádorové buňky (ve studii byly použity FsaII buňky u C3H myší) jsou citlivější na působení beta lapachonu, pokud byly před jeho použitím ozářeny. Ozáření způsobilo dlouhotrvající vzestup aktivity NAD(P)H chinon oxidoreduktázy, a citlivost nádorových buněk byla závislá na aktivitě sledovaného enzymu. Pokud byl nejdřív použit beta lapachon, a buňky byly ozářeny následně, nebyl účinek tak výrazný. Kombinace ozáření a následné léčby beta lapachonem byla mnohem účinnější.8 Studie publikovaná v květnu 2006 dospěla ke stejným výsledkům za použití lidských nádorových buněk karcinomu prostaty.9
Mechanismus účinku beta lapachonu na inhibici růstu buněk karcinomu prostaty zkoumala studie z roku 2003. Bylo zjištěno, že inhibice proliferace buněk je způsobena jednak indukcí apoptózy (což bylo potvrzeno pozorováním morfologických změn a štěpením proteinu poly-ADP-ribóza-polymerázy), jednak zastavením progrese buněčného cyklu v G1 fázi (potvrzeno cytometrickou analýzou). Účinek byl spojen s poklesem fosforylace proteinu retinoblastomu (pRB) a zvýšením jeho vazby. Beta lapachon dále snížil aktivity cyklin-dependentních kináz (Cdks) a cyklin-E-asociované kinázy bez změny jejich exprese.10 Obdobný mechanismus – indukce apoptózy, pokles hladin proteinu poly-ADP-ribóza-polymerázy a ovlivnění dalších proteinů – byl pozorován v jiné studii z roku 2003, tentokrát byly ke studiu použity buňky HCT-116 karcinomu tlustého střeva.11
Účinek beta lapachonu na buňky karcinomu prostaty byl opakovaně studován v roce 2005. Opět se potvrdila indukce apoptózy způsobená beta lapacholem, dále bylo zjištěno, že beta lapachol snižuje hladiny cyklooxygenáza-2-mRNA a expresi proteinů, ale neovlivňuje hladiny cykooxygenázy 1. Toto zjištění souviselo s poklesem syntézy prostaglandinu E2. Beta lapachon dále znatelně inhiboval aktivitu telomerázy v závislosti na dávce. Exprese lidské telomeráza reverzní transkriptázy byla snížena.12 Stejný mechanismus účinku byl pozorován u buněk karcinomu plic.13
Známý je i antibakteriální účinek kůry, respektive extraktů. Jedna studie z roku 2006 zkoumala antibakteriální aktivitu látek izolovaných z kůry vůči Helicobacteru pylori. Účinek byl srovnáván se standardními léčivy – amoxicilinem, metronidazolem a tetracyklinem. Spektroskopickou analýzou byly určeny izolované látky - 2-(hydroxymethyl)anthrachinon, anthrachinon-2-karboxylová kyselina a 2-hydroxy-3-(3-methyl-2-butenyl)-1,4-naftochinon (lapachol). Nejsilnější aktivitu vůči Helicobacteru vykazoval 2-(hydroxymethyl)anthrachinon, ostatní sloučeniny byly méně účinné.14
Další studie zkoumala antibakteriální aktivitu beta lapachonu, 3-hydroxy-beta-N-lapachonu a alfa lapachonu na methicilin resistentní Staphylococcus aureus, Staphylococcus epidermidis a Staphylococcus haemolyticus. Antibakteriální aktivita byla prokázána, nebyl ale pozorován baktericidní účinek.15
Zajímavá studie byla provedena v roce 2005. Byla zkoumána aktivita antrachinon-2-karboxylové kyseliny a lapacholu vůči 10 lidským střevním bakteriím. Jako standard sloužil chloramfenikol a tetracyklin. Antrachinon-2-karboxylová kyselina vykázala velmi silnou inhibiční aktivitu vůči Clostridium paraputrificum (1 microg/disk). Slabší aktivita byla pozorována vůči Escherichia coli a Clostridium perfringens (100 microg/disk obě sloučeniny). Nebyl pozorován žádný vliv na Bifidobacterium adolescentis, Bifidobacterium bifidum, Bifidobacterium infantis, Lactobacilus acidophilus a lactobacilus casei. Pravděpodobně důležitou úlohu v antibakteriální aktivitě hraje metylová skupina na C-2 pozici 1,4 naftochinonových derivátů.16
Literatura:
1. Warashina, T., Nagatani, Y., Noro, T.: Constituents from the bark of Tabebuia impetiginosa. Chem. Pharm. Bull., 2006, 54(1), s.14-20.
2. Awale, S., Kawakami, T., Tezuka, Y., Ueda, J.Y., Tanaka, K., Kadota, S.: Nitric oxide (NO) production inhibitory constituents of Tabebuia avellanedae from Brazil. Chem. Pharm.Bull.,2005,53(6),s.710-3.
3. Warashina, T., Nagatani, Y., Noro, T.: Further constituents from the bark of Tabebuia impetiginosa.Phytochemistry,2005,66(5),s.589-97.
4. Warashina, T., Nagatani, Y., Noro, T.: Constituents from the bark of Tabebuia impetiginosa.Phytochemistry,2004,65(13),s.2003-11.
5. Pinto, C.N., Dantas, A.P., De Moura, K.C., Emery, F.S., Polequevitch, P.F., Pinto, M.C., de Castro, S.L., Pinto, A.V.: Chemical reactivity studies with naphthoquinones from Tabebuia with anti-trypanosomal efficacy. Arzneimittelforschung, 2000, 50(12),s.1120-8.
6. Koyamaa,J., Moritaa, I., Tagaharaa, K., Hiraib, K.: Cyclopentene dialdehydes from Tabebuia impetiginosa. Phytochemistry, 2000, 53, (8), s. 869-872.
7. Gupta, D., Podar, K., Tai, Y., Lin, B., Hideshima, T., Akiyama, M., LeBlanc, R., Catley, L., Mitsiades, N., Mitsiades, C., Chauhan, D., Munshi, N.C., Anderson, K.C.: β-lapachone, a novel plant product, overcomes drug resistance in human multiple myeloma cells. Experimental Hematology, 2002, 30, (7), s 711-20.
8. Park, H.J., Ahn, K.J., Ahn, S.D., Choi, E.,Sang Wook Lee, S.W., Williams, B., Kim, E.J., Griffin, R., Bey, E.A., Bornmann, W.G.,Gao, J., Park, H.J.,Boothman, D.A., Song, Ch.W.: Susceptibility of cancer cells to β-lapachone is enhanced by ionizing radiation . International Journal of Radiation Oncology,Biology,Physics, 2005, 61 (1),s 212-9.
9. Suzuki, M., Amano, M., Choi, J., Park, H.J., Williams, B.W., Ono, K., Song, C.W.: Synergistic effects of radiation and beta-lapachone in DU-145 human prostate cancer cells in vitro. Radiat. Res., 2006, 165(5), s.525-31.
10. Choi, Y.H., Kang, H.S., Yoo, M.A.: Suppression of human prostate cancer cell growth by beta-lapachone via down-regulation of pRB phosphorylation and induction of Cdk inhibitor p21(WAF1/CIP1). J. Biochem. Mol. Biol., 2003, 36(2), s.223-9.
11. Choi, B.T., Cheong, J., Choi, Y.H.: beta-Lapachone-induced apoptosis is associated with activation of caspase-3 and inactivation of NF-kappaB in human colon cancer HCT-116 cells. Anticancer Drugs., 2003, 14(10), s.845-50.
12. Lee, J.H., Cheong, J., Park, Y.M., Choi, Y.H.: Down-regulation of cyclooxygenase-2 and telomerase activity by beta-lapachone in human prostate carcinoma cells. Pharmacol. Res., 2005, 51(6), s.553-60.
13. Woo, H.J., Choi, Y.H.: Growth inhibition of A549 human lung carcinoma cells by beta-lapachone through induction of apoptosis and inhibition of telomerase activity. Int. J. Oncol., 2005,26(4), s. 1017-23.
14. Park, B.S., Lee, H.K., Lee, S.E., Piao, X.L., Takeoka, G.R., Wong, R.Y., Ahn, Y.J., Kim, J.H.: Antibacterial activity of Tabebuia impetiginosa Martius ex DC (Taheebo) against Helicobacter pylori. J. Ethnopharmacol., 2006, 105(1-2), s.255-62.
15. Pereira, E.M., Machado, T.de B., Leal, I.C., Jesus, D.M., Damaso, C.R., Pinto, A.V., Giambiagi-deMarval, M., Kuster, R.M., Santos, K.R.: Tabebuia avellanedae naphthoquinones: activity against methicillin-resistant staphylococcal strains, cytotoxic activity and in vivo dermal irritability analysis. Ann. Clin. Microbiol. Antimicrob., 2006, 22(5), s.5.
16. Park, B.S., Kim, J.R., Lee, S.E., Kim, K.S., Takeoka, G.R., Ahn, Y.J., Kim, J.H.: Selective growth-inhibiting effects of compounds identified in Tabebuia impetiginosa inner bark on human intestinal bacteria. J. Agric. Food. Chem., 2005, 53(4), s.1152-7.
Mgr. Kateřina Horáčková
22.11.2007
