Dr. Řádek

Virová infekce je proniknutí viru, respektive jeho nukleové kyseliny, do hostitelské buňky.

Virová infekce je proniknutí viru, respektive jeho nukleové kyseliny, do hostitelské buňky. Zmnožení viru v buňce probíhá tak, že po vniknutí viru do buňky dojde k jeho odpláštění, a tím k uvolnění nukleové kyseliny. Poté dochází jednak k replikaci nukleové kyseliny viru, jednak k syntéze bílkovin kapsidu. Virus, respektive jeho DNA, se také může inkorporovat do genomu buňky.
Virus chřipky je RNA virus (jeho genetická informace je uložena ve formě ribonukleové kyseliny - RNA). Viry chřipky se dělí do 2 typů – A a B. Každý virus chřipky je na svém povrchu vybaven bílkovinami, tzv. antigeny, které jsou proměnné a určují dále typ a variantu viru. Tyto virové povrchové antigeny jsou hemaglutinin – H, a neuraminidáza – N.
Viry chřipky prodělávají každým rokem drobné genetické změny – tzv. mutace. To způsobuje, že si náš imunitní systém zapamatuje formu viru z minulého roku a na novou není připraven. Můžeme tak chřipkou onemocnět každý rok. Tyto změny viru se označují jako antigenní posun (drift). U lidských virů chřipky typu A (nikoliv typu B) je v různých intervalech zaznamenána zásadní změna v povrchových antigenech H a N. Takové změně se říká antigenní zlom (shift). Tyto zásadní změny probíhají nejčastěji u viru ptačí chřipky, který je v první fázi na člověka nepřenosný. Může však dojít k přenosu ptačího viru na prasata, u kterých se již virus může zkřížit s virem lidským a adaptovat se na člověka. Tímto způsobem se může v lidské populaci rozvinout rozsáhlá epidemie až pandemie chřipky způsobená novým, zásadně změněným virem (to je riziko viru H5N1, který je již adaptován na člověka)
Mechanismů působení rostlin proti virovým infekcím je několik. Může se jednat o přímou inaktivaci viru (látky virucidní), o inhibici replikace viru na buněčné úrovni (látky antivirové), nebo o modifikaci imunitní reakce hostitele vůči infekci (látky imunomodulační).
Látky antivirové inhibují replikaci viru na několika úrovních. Zabraňují penetraci viru do buňky nebo jeho následnému odpláštění, inhibují enzymy specifické pro virovou replikaci nebo syntézu virových bílkovin (tj. blokace DNA nebo RNA polymerázy nebo inhibice translace virové mRNA).


Jergon Sacha – Dracontium loretense
Látky obsažené v rostlině Jergon Sacha působí především jako inhibitor virových proteáz, zejména u HIV virů,chřipky A/H1N1,herpetických virů a proteáz obsažených v pavoučích a hadích jedech. Látky dále inhibují replikaci viru na několika úrovních. Zabraňují penetraci viru do buňky nebo jeho následnému odpláštění - virus zůstane nalepen na buněčnou membránu, a nemůže se tedy dále šířit, inhibují enzymy specifické pro virovou replikaci nebo syntézu virových bílkovin.

Benedikt lékařský – Cnicus benedictus
Droga zvyšuje žaludeční sekreci, působí jako metabolikum, choleretikum a cholagogumlátky podporující tvorbu žluči a její vylučování přes žlučník do dvanáctníku
a podporuje chuť k jídlu. Má prokázané antibakteriální a výrazné antivirové účinky, které jsou vázané na terpenoidy (In vitro byl popsán inhibiční účinek na replikaci virů – inhibice adsorpce virů na buňky a inhibice reverzní transkriptázy pomocí dimerů a galloylderivátů). Vzhledem k obsahu knicinu má protizánětlivé účinky. Některé typy tříslovin působí proti mutagenitě určitých karcinogenů a nepříznivě při transplantaci experimentálních tumorů (stimulací imunitních mechanismů).

Rudé Lapacho – Tabebuia impetiginosa, T. serratifolia
Pau D Arco, Lapacho, Lapačo, Inka Tee
Droga má vzhledem k obsahovým látkám velmi výrazný antioxidační, antimutagení, imunostimulační a cytotoxický účinek, lapachony jsou nositeli antivirových (chřipka,herpes), antiparazitárních, antimykotických a antimikrobiálních účinků. Všechny botanické druhy lapacha vykazují antiflogistickýpřípravky, které mírní zánět a mají antiseptický účinek, antikoagulační, antihistaminový a velmi výrazný antimykotický účinek vůči kvasince Candida albicans .

Shiitake – Lentius edodes
Polysacharid lentinin spou s interferonem a interkininy má velký význam v imunitním systému. Lentinin stimuluje T-lymfocyty a celkově zvyšuje nespecifickou imunitu. Potvrzen je i účinek proti chřipkovému viru, rýmě a nachlazení. Působení drogy souvisí především s β-glukany, které posilují nespecifickou imunitu zvýšením aktivity makrofágů (fagocytóza), NK buněk (přirození zabíječi), stimulací produkce interferonu (zajišťuje přenos mezibuněčné informace o jejich napadení), ale také specifickou imunitu v oblasti lymfocytů T i B a cytokinů (hlavně interleukinů). Antimutagenní vlastnosti β-glukanů souvisí s jejich schopností zhášet volné radikály. V sulfatované podobě chrání glukany buňky před viry HIV. Za nejvýhodnější je ale považováno jejich preventivní působení při harmonizaci činnosti imunitního systému.

Rooibos – Aspalathus linearis
Flavonoidy obsažené v rooibosu potencují účinek vitaminu C a vytvářejí s ním komplex. Spolu s minerálními látkami má mimo ostatních indikací velký význam při prevenci jarní únavy a prevenci virových onemocnění. Dále byl popsán antivirový, antibakteriální a antimykotický účinek. Rooibos lze vzhledem k těmto obsahovým látkám řadit mezi přírodní antivirotika a antimykotika. Nejen proto ho lze využít i jako prevenci onemocnění horních cest dýchacích.
Přípravky fy.Dr.Řádek obsahující tyto rostliny ve formě extraktů-zahuštěný výtažek z rostlin GripProtect, JERGON SACHA tbl,ViroProtect tbl,Rooibos tbl,Shiitake tbl,Pau D Arco tbl,InfluProtect sirup,ImunoProtect tbl,DetoxyImunoProtect tbl.